Jo, tady support, linka číslo pět...
Čekací doba? Tak do pátku, brácho. Hop!
Ráno v osm, kafe v ruce, ještě ani nedopitý,
telefon už řve a Pepa kouká jako zbitý.
V inboxu tři sta mailů, všechno hoří, všechno spěchá,
fronta jako na banány, nikdo neví, na co čeká.
Jeden chce zas reset hesla, druhej píše, že nejde tisk,
třetí volá z dovolený, že mu spadl celej disk.
Jarda chroustá sušenky a píše: „Řešíme to, pane“,
ve skutečnosti neřeší nic, jen čeká, co se stane.
Páč nemáme AI, tak jsme všichni v háji! (V háji!)
Tikety se množí jako králíci v máji!
Páč nemáme AI , tak jsme všichni v háji! (V háji!)
Šéf nám slíbil robota, ten je v Šanghaji!
V pondělí to hořelo a v úterý byl požár,
Marcela dala výpověď a šla prodávat na bazar.
Ve středu už Pepa mluvil s fíkusem na okně,
ve čtvrtek šéf dones koblihy, že z toho nikdo nezmokne.
V pátek recenze na Googlu: „Jedna hvězda, nikdo nebere!“
No jasně, že nikdo nebere, sedíme tu jak v cele.
Sluchátko mám přirostlý, ucho rudý jako rak,
místo mozku v hlavě hraje vyzváněcí mrak.
Páč nemáme AI, tak jsme všichni v háji! (V háji!)
Tikety se množí jako králíci v máji!
Páč nemáme AI, tak jsme všichni v háji! (V háji!)
Šéf nám slíbil robota, ten je v Šanghaji!
Kdo zvedne telefon? (Nikdo!)
Kdo odepíše mail? (Nikdo!)
Kdo vyřeší tu tiskárnu? (Nikdo!)
Tak kdo nás z toho vytáhne?
ROBOT!
Pak přišel ten slavnej den, šéf podepsal smlouvu,
bot si vzal hesla i tisky a nechce dovolenou.
Pepa zase spí a jí, Jarda má zas čistej stůl,
Marcela je z bazaru zpět, prej je to tu zas cool!
Tři sta mailů do oběda, nikdo se už nepotí,
na fíkus už nikdo nemluví, v koutě si tu hoví.
Lidi řešej jenom to, co fakt potřebuje hlavu,
zákazník dal pět hvězdiček a poslal nám kávu!
Teď už máme AI, a už nejsme v háji! (Nejsme v háji!)
Tikety se řešej samy, my jsme na chatě v máji!
Teď už máme AI, a už nejsme v háji! (Nejsme v háji!)
Robot ze Šanghaje dorazil a my jsme v ráji!
Tady support, linka číslo pět...
Čekací doba? Nula vteřin. Jo. Hop!